Kontrabasy jedou! Zkuste to v zahraničí také.
- Jul 11
- 2 min read

Jak přímá cesta může vést od zahraničního studia k úspěšnému konkurzu do respektovaného orchestru, ukazuje následující příběh. Theodor Ditrich, náš stipendista, nám poslal dopis po své stáži v Kodani na The Royal Danish Academy:
Studijní pobyt byl pro mě velkým zážitkem a obohacením. Hned 30.1. 2026, tedy na samém začátku semestru, jsem se zúčastnil konkurzu do národního švédského symfonického orchestru v Gothenburgu a postoupil do druhého kola. Do třetího kola jsem se sice neprobojoval, ale hned o dva týdny později jsem byl pozván na další konkurz, tentokrát do dánského symfonického orchestru v Aarhusu. Opět tříkolového konkurzu se zúčastnilo tentokrát 18 kontrabasistů. Stále nerozumím jak, ale tento konkurz se mi podařilo vyhrát. Tento úspěch mě velmi namotivoval již z kraje semestru a na jeho vlně jsem se nesl po celou dobu stáže až dodnes. Do orchestru jsem se rozhodl nastoupit a své angažmá začínám v září 2026.
V dubnu jsem v rámci školního festivalu soudobé hudby s názvem Pulsar provedl s orchestrem premiéru klarinetového koncertu Anderse Koppela. Sólistou byl první klarinetista Kodaňské královské opery a profesor na DKDM John Kruse. S panem skladatelem Koppelem jsme se po tomto koncertě osobně seznámili a on mi řekl o svém kontrabasovém koncertě. Navrhl mi, abych ho v budoucnu nastudoval a provedl. Noty jsem poté objednal do tamní univerzitní knihovny a skladbu příští rok plánuji nastudovat.
V květnu jsem měl skvělou možnost zahrát si ve školním orchestru na první židli Mahlerovu první symfonii a tedy i slavné kontrabasové sólo ve třetí větě. Tato zkušenost mě velmi obohatila a doufám, že si tento zážitek v budoucnu ještě někdy zopakuji.
Na konci semestru jsme opět se školním orchestrem provedli Čajkovského šestou symfonii "Patetickou". Opět jsem měl jakožto nejstarší člen naší kontrabasové třídy možnost vést skupinu. Obou těchto příležitostí si velmi vážím a mnohem snáze s nimi vstupuji do profesionálního života.
Ale to nejpřednější ze všeho byl pro mě můj pedagog hlavního oboru Einārs Everss, kterému bych tímto chtěl moc poděkovat. Jeho lidský, přátelský a profesionální přístup zároveň mě okouzlil již na samém začátku. Za jeden semestr mě dokázal posunout v hraní a v přemýšlení o velký kus dál. Na společných hodinách, které mnohdy o hodně překračovaly předepsanou časovou dotaci, jsme se zaměřovali nejvíce na techniku pravé ruky (smyčce) a tím zlepšení kvality zvuku. Neméně jsme se snažili o uvolnění celého těla při hraní a v levé ruce jsme zdokonalovali vibrato a hledali jeho různorodost.
Neméně podstatnou částí Erasmu byli pro mě fantastičtí lidé, kamarádi a profesoři, které jsem měl možnost díky stáži potkat. S tím, že se říká, že Dánové a Skandinávci obecně jsou v navazování nových vztahů chladní, mám úplně opačnou zkušenost.
Moc rád bych poděkoval Nadaci Život umělce, že mě v mé zahraniční stáži štědře podpořila a umožnila mi tak se naplno věnovat studiu, hře a navazování nových vztahů.
S pozdravem a přáním hezkého léta,
Theodor Ditrich


Comments